další instituce resortu ŽP  

Jste zde

Domů

Zpráva o životním prostředí 2016: Ekonomika roste, ale ne na úkor životního prostředí

Praha, 28. listopadu 2017 - Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v  roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990). Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP CENIA, se zítra na svém jednání seznámí vláda.

„Naše společnost může rozkvétat, aniž by tím ohrožovala svou krajinu, své životní prostředí. Už po druhé, za dobu mého ministrování, zpráva o stavu životního prostředí v České republice, kterou každoročně připravuje naše rezortní organizace CENIA, konstatuje, že se naše prostředí i přes rostoucí blahobyt de facto nemění. To je dobrý vzkaz, ale vážně neznamená, že bychom se jím měli, nebo chtěli nechat ukolébat. Za takový příznivý vývoj v mnohém vděčíme naplňování mezinárodních a národních legislativních i strategických cílů a také dlouhodobé konkrétně zaměřené finanční podpoře. Do příštího roku chceme trend držet a zintenzivnit péči zejména o kvalitu našeho ovzduší, vody a krajiny,“ říká ministr Richard Brabec.

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně). 

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch. 

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů.

V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří.

Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí. Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok. Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více na: https://www.mzp.cz/cz/news_171017_OD).

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend. Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a  akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na https://www.mzp.cz/cz/news_171004_bilance).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.
 

Zpráva o životním prostředí České republiky 2016

Kontakt pro média:
Mgr. Dominika Pospíšilová
oddělení tiskové a PR
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65 - 100 10 Praha 10
tel.: +420 267 122 534 mob.: +420 602 656 403
e-mail: dominika.pospisilova@mzp.cz  web: www.mzp.cz