Podle výroční zprávy o kvalitě vody ke koupání v Evropě, kterou vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), celých 94 % koupališť v Evropské unii splňuje minimální požadavky na kvalitu vody. V 78 % koupališť je kvalita vody výborná a počet míst, která splňují alespoň minimální požadavky, se oproti loňskému roku zvýšil o téměř 2 %.

Nedávné povodně v České republice, Německu a Rakousku způsobily smrt několika lidí a rozsáhlé škody na majetku. Škody na majetku způsobené extrémními hydrometeorologickými událostmi, mezi které patří i povodně, od roku 1980 rostou. Tento nárůst je způsoben zejména změnami ve využívání krajiny, nárůstem počtu obyvatel, rostoucím bohatstvím a rozvojem lidských aktivit v ohrožených oblastech.

Emise skleníkových plynů v EU poklesly v roce 2011 o 3,3 % na nejnižší úroveň od roku 1990; pokles byl dokonce výraznější, než naznačovaly původní odhady. Hlavní příčinou poklesu emisí byla ve srovnání s rokem 2010 teplejší zima, spojená s menší spotřebou tepla k vytápění domácností a komerčních prostor, uvádí ve své aktualitě Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podobně příznivý vývoj emisí zaznamenala v tomto roce i Česká republika.

V posledním čtvrtletí roku 2012 prošel Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) dvěma základními změnami. V rámci rozvoje eGovernmentu došlo k napojení ISPOP na Informační systém základních registrů (ISZR). Nově registrované subjekty již nevypisují údaje o společnosti, ale pouze IČO, na jehož základě dojde k načtení referenčních údajů z ISZR. Došlo také ke sjednocení formy podání pro všechny ohlašovací povinnosti a integrované PDF formuláře nahradily původní webové formuláře. Uživatelé tak ve svých účtech našli kompletní sadu PDF formulářů.

Ve dnech 29. - 30. května 2013 proběhlo 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus, spolupořádané agenturou CENIA, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí a Technologickým centrem AV ČR. Letošní ročník konference byl zaměřen na konkrétní témata služeb Copernicus - krizové řízení, území, atmosféru a změnu klimatu. Konference se zúčastnilo téměř 100 návštěvníků ze státní správy, soukromého sektoru i akademické sféry. Pozvání přijali i zástupci evropských institucí - Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise, Evropské kosmické agentury, Evropské agentury pro životní prostředí a JRC - Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spouští novou soutěž o nejzajímavější umělecké ztvárnění problematiky odpadu. Soutěží se celkem ve 3 kategoriích - fotografie, komiks a krátké video. Vítěz dané kategorie získá 500 EUR; stejná cena pak bude udělena v kategorii účastníků narozených v letech 1989 - 1995). Soutěž je otevřena pro všechny zájemce z členských a spolupracujících zemí EEA starší 18 let.

CENIA, česká informační agentura životního hledá vhodného uchazeče na pozici asistent nebo asistentka ředitele organizace. Požadavky, pracovní náplň a zaměstnanecké výhody jsou uvedeny níže.

Od 1. června 2013 nastoupil do čela Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nový ředitel - belgický profesor Hans Bruyninckx. Před příchodem do EEA působil Dr. Bruyninckx na univerzitě v Leuvenu. Přednášel o tématech politik životního prostředí, udržitelného rozvoje, evropských politik a mezinárodních vztahů. Ve svých výzkumech se Dr. Bruyninckx zaměřoval na politiku změny klimatu, životní prostředí, mezinárodní politiky a řízení.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) společně s Evropskou komisí vydala zprávu Environment and humanhealth. Dle této zprávy žijí Evropané déle a zdravěji, a to částečně díky úspěšné environmentální politice upravující např. kvalitu ovzduší a jakost vody. Zpráva rovněž uvádí, že životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví v mnoha ohledech. Na lidské zdraví negativně působí např. znečišťující látky a hluk; naopak lidská psychika a fyzická kondice je pozitivně stimulována přírodním prostředím, např. městskou zelení.

Zavedení ekologických daní a omezení environmentálně nepříznivých podpor může podpořit ekonomický růst za předpokladu, že výnos těchto opatření je využit k investicím, podpoře zaměstnanosti a ke snížení celkové daňové zátěže obyvatel. K těmto závěrům dospěly studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící potenciální dopady Zelené fiskální reformy (EFR) na čtyři vybrané země EU v současnosti postižené ekonomickou krizí. Jedná se Portugalsko, Španělsko, Itálii a Irsko.